Let mouchy

Volím, volíš, volíme... voly?

První a snad poslední politický příspěvek. Je toho všude napsáno mnoho a nevím proč se k tomu chci vyjádřit i já. Ale chci a tak využiju svobody slova a napíšu si svoje k tolik všude probíraným volbám páně prezidenta… Když tím žije skoro celá republika, tak proč ne i já tady na tom svém kousku virtuálního světa.

První kolo

Dlouho jsem nad tím přemýšlela, i jsem zvažovala, že zase nepůjdu k volbám, protože mi v nabídce chybí ten nejlepší. Protože jsem chtěla, aby prezidentem země, ve které žiji, byl ten nejlepší z nejlepších… Jenomže jsou tohle opravdu ti nejlepší z nejlepších??? Není někde desátý kandidát??? Neuniklo mi něco?

Mezi kandidáty vidím osoby, které jsou pro mne naprosto nepřijatelné a neakceptovatelné jako hlavy státu… nejvíc nepřijatelný je pro mne pan Sedm, kterého vídám poměrně často osobně a i když se oprostím od jeho maorského zjevu, jsem přesvědčená, že nemůže být hlava státu, ba ani kmene. Tak se důstojný náčelník nechová. Ať si dělá svoje umění a nechá politiku politikům.

Dámy – Jednička mi připomíná Annu Proletářku, Trojka udělá pro jakoukoliv funkci cokoliv (pamtuji si, jak vyváděla v devětaosmdesátém… a teď tohle… to nedám…), Čtyřka je Matka Tereza, která se má věnovat charitě a neúčastnit se summitů. Třeba by to zvládla, ale není pro mne dostatečně silnou osobností na tuto funkci.

No a pánové… Dvojka, Pětka a Osmička – kandidáti dle mého slabí, bez charizma. Nejlépe mi vycházel pan Osm, televizní debaty mne přesvědčily o tom, že ho nemám volit.

Zbývájí pánové Šest a Devět.

Pan Šest. Hlas bych mu dala jen v případě, že by mohl porazit pana Sedm. Nemohu slyšet jeho samolibá prohlášení a šílím, když slyším „pane redaktore, já Jsem…“. Možná je to osobní zášť a bude tím nejlepším prezidentem, nic špatného mi neudělal, ale je to člověk, který mi již přes dvacet let silně vadí a to čím dál tím víc. Bude-li prezidentem, neemigruji, ale stanu se politicky velmi indiferentní a pochybuji, že mne někdy někdo dostane k dalším volbám. Zkrátka nemám ráda lidi sebestředné a samolibé, kteří dělají z ostatních tupé blbečky. Pan Šest to třeba tak nemyslí, ale já z něj mám tento pocit a vadí mi to tak silně, že se na něj nechci ani dívat, ani ho poslouchat a ani ho číst. Ani o něm číst. A basta.

Zbývá mi pan Devět. No nazdar… Silný, charizmatický kandidát, ale ta čeština… i chůze šlechtice se proměnila v chůzi dědy, který jde sypat ptáčkům… Pak ještě ta řeč… Nebudu rozumět svému prezidentovi… Horko těžko tohle překousnu… S mnoha jeho názory nesouhlasím, většina z nich mi je blízká, ale přece jenom…

Kdo je další? To už je všechno? Není čas… Tak tam hodíme tu Devítku…

Druhé kolo

Dnes odpoledne začíná druhé kolo. Výběr ze dvou kandidátů…

Jenomže… co to je, toto???

Návdavkem k tomu jsem poslouchala i televizní debaty. A bylo mi z nich opravdu hodně ouvej…

Nakonec jsem dopadla tak, že před sebou vidím tři možnosti:

1. Nepůjdu volit.
2. Půjdu volit, ale do obálky dám prázdný lístek
3. Půdju volit, do obálky dám lístek s panem Knížetem a budu si připadat jako vlastizrádce.

Mám na toto rozhodnutí ještě 18 hodin času, tak jsem sama zvědavá, kterou z oněch tří možností zvolím.

Opravdu by se nenašel někde pod pultíkem jeden jedinej, českej a slušnej třetí kandidát, kterému bych mohla dát hlásek??? 

Následující text: Kolo osudu »»» ««« Předchozí text: Původně Co život dal, ale nakonec Prožraný čas

Alfa | Pátek 25. 01. 2013, 00.25 | Pidlivizace | permalink | tisk | 196x