Březen, za kamna vlezem...
Jen jsem napsala únorový report, tak už je tady konec března – joj, to
to utíká…
Březen byl pracovní, premiérový, hektický a studený. Nový, mladý kolega v práci se neosvědčil, tak musel jít o dům dál a tak to tam zatím plácáme všelijak. Další kolega jde za pár na delší čas do špitálu, tak pak se hukáže…
Maminka moje bojuje se zákeřnou chorobou zatím statečně a chemoterapie zvládá bez větších potíží, kéž to tak pokračuje dál.
Teta moje, která již několikero desetiletí dlí v Adelaidě, si
stěžuje, že je letos nějak nemůže opustit léto a stále mají kolem 35°C
a že už se všichni těší na zimu. Hmmm…
Leštím si objektivy a už se těším na vycházky s velkým Nikonem
(kterému jsem pořídila nový grip, jupííí), páč
maličkého Nikonítka a malého Pentaxe mám v tašce pořád a přece jen mě
po zimní pauze už moc kompakt neuspokojuje. Zatím jsem za slunného
březnového odpoledne vyrazila jen jednou na nedaleký hrad a omrzly mi
nožičky… Ale pořád věřím, že až přijde ten krásný, teplý den,
nebudu v divadle a vyrazím venčit Nikona. Každopádně dodnes se s Projektem 365 držím – už mám
první devadesátku
Uhánějí mne zubař a gynekolog s tím, že preventivní prohlídky už
odkládám pár měsíců a že se mám stavit… Tak snad někdy v dubnu…
květnu.
Fuj, to byl nudný příspěvek…
Následující text: Duben, ještě tam budem... »»» ««« Předchozí text: Únor bílý...
Alfa | Neděle 31. 03. 2013, 08.05 | POPŽ | permalink | tisk | 187x
Komentáře k textu
- Formulář pro nový komentářK textu nebyl napsán žádný komentář.