Let mouchy

In memoriam

Hodinu po půlnoci jsem vzala jeho starý klíč od divadla, odemkla dveře, které už se dávno neotevírají a stojíc před divadlem na místě, na kterém tak rád stával on, vzpomínala jsem na toho mnohdy protivného a ukecaného chlapa, kterého jsem měla často plné zuby a který byl v divadle mým dlouholetým kolegou.

A který by měl dneska narozeniny.

Sakra, chlape, ty starej parťáku, chybíš mi tu…

I když to, co se děje v tom TVÉM divadle, bys stejně nepřežil…

Ale ještě si nás tu fakt nemusel nechávat samotný …

Následující text: Dotrotlíno...??? »»» ««« Předchozí text: Ema má maso, já mám dilema

Alfa | Pátek 1. 06. 2012, 02.09 | POPŽ | permalink | tisk | 267x