Let mouchy

Neuvěřitelné se stalo skutkem

Není to tak dlouho, co jsem poměrně nepříčetně vyřvávala na poště, když jsem čekala balíček z Hodonína a ve schránce jsem našla pouze oznámení o neučinění pokusu o doručení zásilky z důvodu bez důvodu. A pak jsem na to v ostatním světa šumuruchu zapomněla.

V pondělí jsem učinila u hodonínské lékárny další objednávku. 

V úterý mi volala hodonínská paní lékárníková, že prý už to mají zabalené, ale že nějaké injekční stříkačky cosi, co mi bylo jedno, tak jsem jí řekla, až se na ně vykašle a neposílá je. Třeba to byla jen záminka, aby slyšela magora, jež si objednal to, co jsem objednala. Snažila jsem se to nějak okecat sdruženou objednávkou pro celé divadlo, ale nevím, jestli mi věřila.

Ve středu mi v poledne u kávy zazvonil telefon. Neznámé číslo… Grrrr, nemám to ráda. Nicméně co kdyby to byla nějaká životní nabídka, tak jsem to vzala.

„Dobrý den, paní Betová, u telefonu je pošťák Hugo z České pošty, já pro vás mám zásilku na dobírku a přivezl bych vám ji dnes kolem patnácté hodiny, vyhovoval by vám, prosím tento termín nebo mám přijet v jiném, pro vás vhodnějším termínu? …. …. …. …. …. Haló, paní Betová, slyšíme se? … … … Haló…?“

Sebrala jsem bradu z podlahy, zamáčkla oči zpět do očních důlku a zmateně jsem blábolila že jezdit nemusí, protože jsem v práci ze které přijdu někdy po půlnoci a ať to nechá na poště, že si to v pátek vyzvednu…

Asi mi i v tom šoku došlo, že kdybych si objednala znovudoručení na pátek třeba poledne a pošťák Hugo by mi to opravdu přivezl, tak to už bych asi fakt nerozdýchala… Už tak budu ma mrtvici, když půjdu na poštu a usměvavá paní poštovníbalíková mi s úsměvem předá balíček celý a nepoškozený.

Uvidíme, jak to dopadne. Třeba mě tam něčím naserou, já je pošlu do řitiska a bude vše zase ve starých kolejích.

16:15 – jdu na poštu

18:00 – návrat z pošty

Přišla jsem na poštu, vystála frontu tří lidí, pan poštovníbalík mě požádal o peníz, dal mi doklad o zaplacení a nepoškozený balík, popřál mi hezký víkend a já se na poště snad prvně v životě nenasrala a stále ještě jsem v šoku… Kéž, by jim to vydrželo. Česká pošta má ode mne životně první plus. 

Následující text: Falešná březost...??? »»» ««« Předchozí text: Prodloužený víkend paní Trotlíkové

Alfa | Pátek 27. 01. 2012, 15.31 | POPŽ | permalink | tisk | 348x