Květen, topím jak kretén...
Květen jsme přežili. Neříkám, že v plném zdraví, síle a optimismu, ale přežili. K narozeninám jsem polarizační filtr sice nedostala, ale mohla jsem si odvézt domů maminku z nemocnice, což se mi líbilo ještě mnohem víc.
Maminčina drahá polovička si se mnou na moje narozeniny 10. května dal
panáka a od té doby do 29. května zhubnul 19 kilo, což se mi zdá víc,
než brutální. Nakonec skončil na interně, kde mu do žil sosaj výživu a
hlavně vodu, aby byl v nejbližších dnech připraven na operaci, kde mu
ufiknou jícen a do krku natáhnou žaludek, aby mohl jíst. Pod kudlu by měl
jít 4. června, tak snad to zvládne a bude to ok. Maminka svůj i jeho
zdravotní stav zvládá psychicky docela dobře, protože od lékařky
vyfasovala kýbl antidepresiv a chroustá je jak lentilky.
Se mnou cloumá jarní únava jak orel, v práci trávím stejně hodin jako
dřív, ale stojí mě to víc času a jedu už docela na doraz. Navíc moji
noví kolegové nejsou žádný zázrak, jeden je sice samostatně myslící,
ale když ho jeden upozorní na chybku, kterou jako začátečník dělá,
dostane velmi nevrlou odpověď a nic se nelepší. Druhý kolega je tak trošku
blb, což by nebylo tak hrozné, leč katastrofální je, že je to blb aktivní
až radioaktivní a v kombinaci s tím, že si nic nepamatuje, přestože si
vše 20× napíše, je s ním spolupráce docela vražedná. Ještě jsem ani
na jednoho z nich neřvala, ale už skoro… No a kolegyňky jsou samostatnou
kapitolou a kde Pepa
není, ani Josef nebere…
Silvestr dostal předvolání k vysvětlení, proč že to v obci jel
o 16 km v hodině víc, než je povoleno a podat vysvětlení má začátkem
července – po čtyřech měsících od spáchání tohoto – a já jsem
zvědavá, co jim nakecá a kolik to bude stát peněz a bodů. Nakonec nám
nějaký dobrák proříznul u Autíška pravou přední gumu a kupodivu mne to
ani moc nerozhodilo.
A doma jsem okna zase neumyla a je mi to fuk. Však je přes ně ještě
trochu vidět.
No a to by bylo za květen asi tak všechno. Takže už dám „PUBLIKOVAT“ a půjdu zase přiložit do kamen.
Následující text: Hysterka nesnášenlivá »»» ««« Předchozí text: Duben, ještě tam budem...
Alfa | Pátek 31. 05. 2013, 23.42 | POPŽ | permalink | tisk | 521x
Komentáře k textu
- Formulář pro nový komentářAlfo, na únavu nasaď vitamíny, na nervy si od maminky odsyp nějaké pilule… Ať vše dopadne co nejlépe! A ať i v práci se blýskne na lepší časy a panoptikum divných osob se přesune jinam. Ad topení: zrovna dnes jsem konstatovala, že letošní topná sezóna přejde plynule do další…naše krbovky mají mimořádnou dvoudenní pauzu, a to jen proto, že si dnes přitápím žehličkou…
[1] Díky, ale ať dělám co dělám, stále si připadám jak ta moucha, lítající v kruhu pod lustrem… Ale stále doufám, že bude líp a že to světlo na konci tunelu nebude jen přijíždějící vlak.
5ehc20 <a href=„http://etpsfpqfdbaw.com/“>etpsfpqfdbaw</a>